Pryč s kyselostí

Chcete se dožít ve zdraví vysokého věku? Podle mnoha lékařů a terapeutů je klíčem ke splnění

tohoto přání udržování vnitřního prostředí těla v mírné zásaditosti, tedy ve stavu tělu přirozeném.  

Už Hippokrates říkal:

“ Pokud nejsi připraven změnit svůj život, není ti pomoci"

Nic z toho co nabízí příroda, neobsahuje kyseliny, proto ani naše tělo

není nastaveno na jejichzpracování. Cukr, alkohol, nikotin,

chemie z léků a potravin, nedostatek tekutin, drastické hubnutí, stres zloba...

To vše způsobuje překyselení. Poslední zkoušky ukazují, že i pitná voda,

i balená je kyselá. Dokud si tělo může brát zásadité látky z vaziva,

kostí a cév, dokáže přebytek kyselin neutralizovat. Ale na druhé straně si za to

vybírá vysokou daň: řídnutí kostí a sklerotizace cév, následné infarkty

mozkové příhody, osteoporóza, revmatizmus, artróza a dna.

Také vypadávání vlasů, deprese, ekzémy a zubní kazy bývají důsledkem překyselení.

Jestli trpíte některým z uvedených problémů, navíc jste často neklidní, rozrušení,

ale přesto malátní a snadno se unavíte,

je nejvyšší čas zamyslet se nad svým způsobem života.

Proč je překyselení tak nebezpečné a co dělat pro obnovení rovnováhy organizmu, popisuje

například německý terapeut  Kurt Tepperwein ve své knize “ Pryč s kyselostí”.

Kyselé a zásadité látky ve stravě:

Strava je zásadním (ne však jediným) z faktorů, který výrazně ovlivňuje

stav ABR (acidobazické rovnováhy). Zde si musíme uvědomit,

že naše tělo si některé kyseliny vytváří samo a mnoho jich

přijímá nevhodnou stravou. Avšak zásadité látky je nuceno přijímat

pouze v potravě. To je skutečnost, která naznačuje, že převaha

kyselin je u člověka pravděpodobnější než převaha zásad. Bohužel také

moderní stravou do sebe dostáváme rovněž značné množství

látek kyselých a kyselinotvorných. Je to dáno skladbou stravy, způsobem

konzumace a také surovinami a postupy použitými k výrobě potravin.

Skladbu stravy a způsob konzumace jsme schopni jednoduše ovlivnit.

Horší to bude se surovinami a postupy.

Mechanismy velkovýroby nezaručují obsah životně důležitých zásaditých látek.

Opět hovoříme o minerálech, které přetížená půda již téměř

neobsahuje a dodáním dvou, tří prvků formou hnojení rostlina

sice vyroste, ale většinou neobsahuje to podstatné.

Rovněž způsob úpravy surovin nahrává kyselinám.

Zrno zbavené slupky a výrobky z něj, přeslazované , chemicky barvené,

konzervované či jinak denaturované potraviny nemohou

být nejen z hlediska ABR harmonickou potravinou.

O potravinách, typu fastfood, na které si v posledních letech

bezmyšlenkovitě zvykáme, ani nemluvě.

Kyselinotvorné potraviny

Ančovičky, avokádo, bílé víno, bramborové lupínky, burské oříšky,

candát, cukr a sladkosti, černý čaj, čočka, čokoláda, eidam, ementál,

fritovací olej, halibut, hovězí maso, humr, husa, játra, jehněčí maso,

kandované ovoce, kapr, karbanátek, karí, kečup, kokosový ořech,

krocan, langusta, ledvinky, limonády, losos, majonéza, makrela, mušle,

nugát, ovocné víno, pálenka, perník, pivo, pstruh, rak, salámy, sardele,

sardinky, sleď, smažené krokety, sůl, šampaňské, štika, šunka, tavený sýr,

tuňák, úhoř, zajíc.

Zásadotvorné a neutrální potraviny:

Ananas, artyčoky, aspik, bambusové klíčky, banány, borůvky,

bramborová polévka, bram. knedlíky, brambory, brokolice,

broskve čerstvé, brynza, bylinkové čaje, camembert ( 30%  tuku), celer,

celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuřice, čaj zelený,

černý kořen, černý nasládlý chléb, černý rybíz, červená řepa, červené zelí,

česnek, dietní margarin, dietní olej, droždí, dýně, fazole zel.,

fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus, hlávkové zelí, hovězí filet,

hrášek čerstvý, hrušky, husí prsa, chřest, jablečná šťáva přírodní,

jablečná dřeň, jablečné víno, jablečný koláč, jablko, jáhly,

jahody čerstvé, jogurt, kapusta, kdoule, kedlubny, Knackebrott,

kondenzované mléko, kopr, kroupy, krupice, krůtí maso, kukuřice, květák,

kyselá smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lněné semínko,

maliny, máslo, meloun medový, meloun, meruňky, minerální voda neperlivá,

mirabelky, mléko, mrkev, nektarinky, netučný tvaroh, nudle, okurky v octovém nálevu,

ořechy, ostružiny, petržel, platýs, podmáslí, polévková zelenina, pomeranče i džus,

pórek, rajčata, rajčatový džus, růžičková kapusta, rýže natural, ředkev,

ředkvičky, řeřicha, slepice ( pečená i vařená ), slunečnicový olej, sójové klíčky,

srnčí kýta, šípky, špenát, šťáva z kyselého zelí, švestky, telecí filé,

telecí stehno, treska, třešně,, tvaroh, ústřice, želatina, žitná mouka, žitný chléb.